Odlet, první dojmy a tak vůbec

Těch posledních pár dní do odletu uteklo jako voda, ani jsem to nepostřehla. Kufr a krosna se postupně začaly plnit věcma, obojí bylo neúnosně těžký a na mě padal smutek, že se mi vlastně vůbec nikam nechce a nadávala jsem si, co jsem si to vymyslela za pitomost - tři měsíce kdesi na druhý straně zeměkoule. Ale co nadělám, vymyslela jsem si to, tak to musím zvládnout a užít si to, co to půjde.

Brasília, mé nové město

Když se řekne Brasília, většině se asi vybaví ty sněhobílé budovy, půdorys tvaru letadla a to, že je to poměrně nové město. Letos je to přesně 50 let, kdy se Brasília stala novým hlavním městem (do té doby to bylo Rio de Janeiro, dávno před ním ještě Salvador da Bahía). O vybudování nového hlavního města se hovořilo již po vyhlášení republiky na konci 19. století, základní kámen byl položen r.1922, ale od té doby se až do éry prezidenta s českými kořeny, Juscelino Kubitcheka, nic nedělo a "zelená louka" stále zela prázdnotou. Místo, kde hlavní město stojí ale nebylo vybráno náhodně - narozdíl od Rio mělo jít o místo, které snáze propojí všechny oblasti Brazílie

Ještě než odletím

Do odletu do hlavního města Brazílie mi zbývají zhruba dva týdny. Sbaleno nemám nic, kufr jsem si ještě nekoupila, batoh jsem si právě objednala přes net. Ale snad ve čtvrtek i kufr bude. Pak ho začnu postupně naplňovat, stejně tak i ten batoh. K mému velkému překvapení a posléze nadšení totiž TAP změnil váhový limit na moje zavazadla, takže můžu jet na těch 111 dní s 2x23kg, což je má jediná spása. Jinak netuším, jak bych si sbalila věci do práce, na cestování a na všechny možné příležitosti do jednoho kufříčku. I tak bude asi těžká selekce množství bot, sukní, šatů, kalhot a já nevím čeho všeho, abych se vešla a měla ještě případnou rezervu pro cestu zpátky, kdy budu mít kufr určitě plnější nejen o zážitky, ale hlavně o suvenýry, potažmo knížky, které si chci určitě koupit.