Postřehy z dalších dnů

Tak tedy, už jsem tady čtvrtý den, zítra začínám na delegaci. Z toho jsem lehce nervozní, ale snad to bude v pohodě. Zatím jsem ani ale nevymyslela a neodhalila, kudy se přesně do delegace vchází - vždycky když jedu kolem se na to snažím přijít a nic! Tak uvidíme, zítra bude sranda a třeba dojde na přelézání plotu!:)

Jinak v sobotu jsme kromě Open House ve škole dětí (takový třídní schůzky a den pro děti a rodiče v jednom) navštívili i japonský festival. Kromě jídla mi asi tak úplně japonský nepřišel, ale proč ne. Jakási skupina karatistů (?) tam předváděla své umění, dále tam byla "restaurace", kde za v průměru 15 reálů měli porci jídla, velkou  porci. Dali jsme si veliký krevety obalovaný v těstíčku, to bylo fakt mňam, potom smaženou zeleninu, suši a tak dále. Pak jsme si dávali jahody máčené v čokoládě a napíchnuté na špejli, to bylo ještě víc mňam!

Nejvíc mě tam ovšem zaskočila místní mládež, tipuju to na vyznavače heavy metalu/emo/goth a tak...být tam sama, tak se asi trochu bojím:)

Japonský festival

Neděle byla poměrně poklidná, celý den doma, grilovali jsme, flákali se, pak jsem si hrála na učitelku klavíru (tzn. vybrnkávala jsem s Terezou ty její skladbičky, který jsou podle ní "very long and difficult", pak došlo i na reading, z čehož jsem dostávala chvílema kopřivku - evidentně jsem co se týče trpělivosti po tatínkovi:))

V pondělí večer byla další kulturní akce - oslava narozenin Marcii Limy, nějaké místní celebrity. Organizovala to její kámoška, manželka italského velvyslance. Předepsané oblečení: casual. No, to jaksi asi místní brazilky a celkově honorace asi moc nechápe, já bych to casual určitě nenazvala:) Nicméně to byl fakt zážitek, hromada známých lidí, velvyslanci (řecký, italský a já nevím jaký), šéf diplomatického protokolu Itamaraty (min. zahraničí), manželka ministra obrany Jobima (ta byla tak vysmátá, že jsem ji podezírala, že na něčem frčí:)) atd atd. No a dokonce si nás několikrát vyfotili a zapsali naše jména, takže možná budu tady v místních novinách, který nejsou o ničem jiným než o večírcích a brazilské honoraci:))

Jinak už se lehce začínám orientovat v tom jejich systému názvů ulic, i když bez mapy to fakt stejně nejde, díky bohu za google maps:) každopádně není to zase tak složitý, jak se to na první pohled zdá. Aspoň myslím.

"Trup" Plano Piloto, v dáli parlament

Pak jsem tu taky objevila naprosto vymakaný keře, který zároveň slouží jako ostnatý drát. Jsou na tom fakt pěkný květy, ale spadnout do toho keře ani za nic!

Ostnatý keř

A pak další důkaz, že tady to s chodci není úplně promakaný a v plánech se s nima tolik nepočítalo. Když už jsou tu chodníky (což je fakt vyjímečně), tak těžko najdete přechod a když najdete přechod, tak k němu stejně musíte přes trávu a nikdo vám nezastaví, takže je úplně jedno, jestli přes ten přechod jdete nebo ne...

Přechod bez přístupu

A to by asi tak stačilo.